Balerína sleduje osiřelou Félicie, která uteče se svým kamarádem Victorem do Paříže 19. století. Ona chce tančit v opeře, on sní o kariéře vynálezce. Pro Félicie ale cesta k baletu rychle ukáže, že samotné nadšení nestačí.
Sen o opeře musí projít tréninkem
Animovaný film Érica Summera a Érica Warina staví hrdinku před disciplínu, rivalitu i důsledky toho, že se ke své první šanci dostane podvodem. Paříž současně funguje jako dobrodružné hřiště plné rozestavěných technických zázraků a míst, která zdůrazňují kontrast mezi skromným začátkem Félicie a světem profesionálního tance.
Příběh tak není jen o talentu. Félicie musí zjistit, proč vlastně chce tančit a co je ochotná pravidelně podstoupit, aby její sen přestal být pouze představou.
Félicie zjistí, že sen o baletu má každé ráno stejnou adresu: tréninkový sál
Útěk do Paříže je velké gesto, jenže skutečný posun přichází až v opakování. Držení těla, přesnost pohybu a schopnost přijmout opravu jsou méně romantické než představa velkého jeviště, ale právě z nich se rodí rozdíl mezi přáním a dovedností. Félicie navíc vstupuje do prostředí, kde ostatní mají výcvik, kontakty nebo lepší startovní pozici. Nadšení jí otevře dveře, disciplína rozhoduje o tom, zda v nich zůstane.
Victorova vynálezecká cesta vytváří vedle baletu druhou podobu stejné touhy něco dokázat. Oba hrdinové přijíždějí do města s představou budoucnosti, kterou jim nikdo negarantuje. Paříž proto není jen hezká kulisa. Je místem, kde se jejich fantazie střetne s prací, selháním i konkurencí. Rodinný film tím dává jednoduchému motivačnímu příběhu konkrétní rytmus: pokus, chyba, další pokus a teprve potom chvíle, kdy talent dostane skutečný tvar.