Meda, Iva a Valérie se znají dlouho, ale společné roky neznamenají, že o sobě vědí úplně všechno. Když se po delší době znovu sejdou, každá se nachází v jiné slepé uličce. Jedna zůstala ve vztahovém stereotypu, druhá se snaží dát dohromady vlastní život a třetí se vrací ze světa s energií, která ostatním nedovolí dál jen čekat. Výlet, na který společně vyrazí, proto postupně mění podobu z odpočinku na sérii rozhodnutí a odhalení.
Bardotky jsou postavené na trojici Dagmar Havlová Veškrnová, Eva Holubová a Pavlína Pořízková. Režisérka Hana Hendrychová a producentka Pavla Krečmerová psaly scénář s těmito herečkami v hlavě, takže jednotlivé postavy od začátku vznikaly jako tři výrazně rozdílné osobnosti. Pro Pořízkovou je navíc film prvním účinkováním v českém celovečerním snímku.
Přátelství, které už něco vydrželo
Síla výchozí situace je v tom, že hrdinky nezačínají život od nuly. Mají za sebou vztahy, zklamání, vlastní chyby i pevně vytvořené návyky. Film je nestaví do role žen, které mají přijmout, že nejlepší období skončilo. Naopak je nechává řešit, co ještě chtějí změnit, komu chtějí říct pravdu a které představy okolí už nemají důvod respektovat.
Vedle hlavní trojice se objevují Hynek Čermák, Lukáš Příkazký, Eva Podzimková, Pavel Kříž nebo Otakar Brousek mladší. Bardotky mají 88 minut a do českých kin vstoupily 23. července 2026.
Být Bardotkou jako postoj
Název filmu využívá pojem „Bardotka“ jako označení ženy, která se odmítá nechat definovat věkem nebo očekáváním druhých. Stejnou myšlenku rozvíjela i doprovodná kampaň „Jsem Bardotka“. Ve filmu dostává konkrétní podobu v přátelství tří žen, které se po letech znají natolik dobře, že si mohou dovolit být k sobě nepříjemně upřímné – a současně se ještě pořád dokážou překvapit.
