Devítiletá Lucie přijíždí na prázdniny do Bectoile, městečka, které zná její maminka Caro z vlastního dětství. Caro se zde se svým kolegou Pierrotem věnuje archeologickým vykopávkám, takže minulost je přítomná doslova pod zemí. Lucie ale brzy zjistí, že staré zdi a nálezy nejsou jediným tajemstvím, které místo ukrývá.
Archeologie a rodinná historie se začnou prolínat
Tajemství sýkorek dává dětské hrdince vlastní pátrání. S novým kamarádem Yannem a dvojicí neobvyklých sýkorek se vydává od sklepů zříceniny gotického hradu až ke starému karavanu na okraji lesa. Dobrodružství má proto konkrétní mapu: každé místo může přinést stopu a současně další otázku o tom, co se v Bectoile stalo.
Pro Lucii je důležité, že pátrání souvisí s její rodinou. Matka se vrací do prostředí, které zná, zatímco dcera ho objevuje poprvé. Stejné ulice nebo předměty tak mohou mít pro každou jiný význam. Dítě vidí záhadu, dospělý vzpomínku – a právě rozdíl mezi těmito pohledy může příběh posouvat.
Rodinná animace, která bere dětskou zvědavost vážně
Režisér Antoine Lanciaux může těžit z jednoduché detektivní radosti: otevřít staré dveře, najít předmět, spojit dvě stopy a zkusit dospělým položit otázku, na kterou se jim nechce odpovídat. Sýkorky přidávají fantazijní a hravou vrstvu, aniž by musely řešit všechno za hrdiny.
Nejsilnější může být film tehdy, když rodinné tajemství nezůstane pouze závěrečnou hádankou. Jeho význam by měl změnit vztah Lucie k mamince i k místu, kam přijela jen na prázdniny. Pak se z dobrodružství nestane jen cesta po atraktivních zákoutích, ale příběh o tom, že minulost rodiny někdy děti objeví dřív, než jsou dospělí připraveni o ní mluvit.
