Detektiv Chris Raven se v blízké budoucnosti probudí v soudním procesu, kde je obviněn z vraždy své manželky. O vině nerozhoduje běžný soudce, ale pokročilý systém umělé inteligence Mercy, který má k dispozici obrovské množství digitálních dat a pouhých devadesát minut na konečný verdikt.
Situace je o to paradoxnější, že Raven kdysi podobný systém podporoval. Nyní musí během omezeného času využít kamery, záznamy, komunikaci a další digitální stopy k tomu, aby před technologií, které věřil, prokázal vlastní nevinu.
Devadesát minut před verdiktem algoritmu
Chris Pratt a Rebecca Ferguson stojí proti sobě jako obžalovaný a umělá soudkyně. Režisér Timur Bekmambetov staví thriller na rychlém vyhodnocování dat, ale současně na otázce, jakou váhu má lidský kontext ve chvíli, kdy systém pracuje především s pravděpodobností.
Důkaz viny proto není jen honem za pachatelem. Raven se musí vyrovnat i s tím, že nástroj, který měl zefektivnit spravedlnost, teď interpretuje jeho vlastní život jako soubor důkazů a rizikových signálů.
Důkaz není jen informace, ale zkouška důvěry
Případ se vyvíjí podle toho, komu postavy věří a jakou váhu přisuzují jednotlivým stopám. Každý nový detail mění obraz událostí, ale současně vytváří prostor pro omyl. Kriminální napětí proto nestojí pouze na hledání pachatele. Důležité je i to, jak snadno se z podezření stane jistota ještě předtím, než do sebe všechny části případu zapadnou.
Film pracuje s nepohodlným rozdílem mezi tím, co člověk považuje za pravděpodobné, a tím, co skutečně dokáže prokázat. Postavy se musí vracet k dřívějším závěrům a přehodnocovat vlastní úsudek. Právě tato nutnost dává vyšetřování osobní rozměr: chyba není jen procesní problém, ale rozhodnutí, které zasáhne konkrétní lidi a jejich vztahy.
