Spisovatel Ohm Bauman přijíždí do odlehlého hostince v Irsku, aby po smrti rodičů rozptýlil jejich popel a současně se na chvíli stáhl od okolního světa. Místo klidu však narazí na místní příběhy o čarodějnici, která má obývat svatební apartmá.
Zpočátku může legenda působit jako folklór spojený se starým domem. Když se ale objeví znepokojivé vize a následně dojde k šokujícímu zmizení, Bauman musí začít počítat s tím, že hostinec skrývá něco víc než jen příběhy pro turisty.
Starý hotel, osobní ztráta a místní legenda
Damian McCarthy staví Hokum na pomalém znejistění hlavní postavy. Adam Scott hraje člověka, který do domu přichází už zatížený smutkem, takže není vždy snadné oddělit vnější hrozbu od toho, co vyrůstá z jeho vlastních vzpomínek.
Horor využívá izolovaný venkovský prostor a jednoduchý zákaz spojený s konkrétním pokojem. Čím víc se Bauman snaží pochopit historii místa, tím více je nucen vracet se i k temným částem vlastní minulosti.
Hostinec pracuje s Baumanovým smutkem stejně silně jako s jeho strachem
Ohm přijíždí na místo už oslabený ztrátou rodičů a potřebou uzavřít jednu část života. Proto každá podivnost v hostinci zasahuje citlivé místo. Není jasné, zda ho prostor skutečně ohrožuje, nebo zda některé vjemy zesiluje stav, v němž se nachází. Tato nejistota drží horor při zemi i ve chvíli, kdy legenda získává stále konkrétnější podobu.
Svatební apartmá a místní příběhy dávají domu vlastní paměť. Bauman se k nim vrací, protože zmizení už nedovoluje brát vše jako folklór. Pátrání po historii hostince se tak propojuje s jeho osobní potřebou pochopit minulost. Izolované prostředí zvyšuje pocit, že cesta ven nebude jen otázkou otevřených dveří, ale i ochoty podívat se na věci, kterým se chtěl vyhnout.
