Obvykle je dobré hlídat si u pohádky její rozuzlení. V případě prvního animovaného Louskáčka s Barbie je ale právě dávné tajemství tou nejlepší nápovědou k nové verzi. V roce 2001 se ukázalo, že hledaná princezna a Clara jsou jedna a tatáž dívka. O pětadvacet let později přidělil Mattel tyto dvě role dvěma různým hrdinkám. V jubilejním filmu může mít každá vlastní přání i vlastní názor na to, jak vysvobodit Louskáčka ze spárů jeho protivníka.
Kdo má na večírku první slovo
Rozdíl je vidět už doma. Malibu plánuje, jak bude setkání probíhat, a Brooklyn ráda improvizuje. Stačí nápad na taneční soutěž a oslavu si rázem každá představuje úplně jinak. Ve snovém světě pak Malibu přijme roli Clary, Brooklyn získá kouzelnou podobu a z Kena se stane Louskáček v nesnázích. To je pro tanec překvapivě dobrá zápletka. Každá ze dvou sólistek může zvládnout svá vlastní čísla bez zaváhání, a přece se spolu při prvním pokusu minou.
Režii nového speciálu převzala Bianca Ansems. Taneční čísla připravila Debbie Allen.
Dvě generace tanečníků
Barbie v Louskáčku připomíná své začátky také tím, jak nakládá s pohybem. Vztah k originálu je zajímavý i po řemeslné stránce. První film spojil animaci s pohybem tanečníků newyorského baletního souboru. Tentokrát čísla předváděli mladí interpreti z akademie Debbie Allen v Los Angeles a do choreografie vstoupily kroky ze stepu i hip-hopu. Na rodinné podobnosti těch dvou filmů tak mají podíl skuteční tanečníci vzdálení od sebe celou jednu generaci. Ať už někdo vyrostl u kteréhokoli z nich, za lehkostí kreslené postavy může hledat docela obyčejnou práci ve zkušebně, kde se musejí domluvit nejméně dva lidé.
Fotogalerie




