Thibaut a Jimmy vyrůstali v úplně jiných světech, aniž by věděli, že jsou bratři. Thibaut je mezinárodně uznávaný dirigent z privilegovaného prostředí. Jimmy pracuje ve školní jídelně v malém městě na severu Francie a hraje na trombon v místním orchestru. Když Thibaut za neobvyklých okolností zjistí, že byl adoptován, rodinné odhalení ho přivede právě k Jimmymu.
Hudba spojí dva životy, které se vyvíjely odděleně
Film Kapelo, hraj využívá hudbu jako společný jazyk. Thibaut má profesionální vzdělání, zkušenost s velkými koncertními sály a společenské zázemí, zatímco Jimmyho hudební svět vyrůstá z lokálního orchestru a každodenního života. Rozdíl mezi nimi proto není jen v penězích nebo profesi. Každý z bratrů si vytvořil úplně jinou představu o tom, kam v životě patří.
Thibaut v Jimmym rozpozná mimořádný talent a rozhodne se napravit něco, co vnímá jako nespravedlnost osudu. Právě zde může příběh získat zajímavé napětí. Dobře míněná pomoc totiž nemusí automaticky odpovídat tomu, co druhý člověk chce. Jimmy není prázdný list čekající na „lepší“ život; má vlastní práci, vztahy, hrdost i místo v komunitě.
Bratrství se nedá dohnat jedním gestem
Dojemná komedie uvedená v Cannes může fungovat nejlépe tehdy, když nepoužije hudební talent jako jednoduchou vstupenku ke štěstí. Mnohem silnější je otázka, zda dva dospělí muži dokážou vybudovat vztah, o který přišli bez vlastního zavinění. Společné hraní jim může otevřít dveře, ale blízkost se musí vytvořit postupně.
Kontrast dirigenta a člena dechového orchestru nabízí humor, film však stojí na něčem citlivějším: na střetu dobrých úmyslů, třídních rozdílů a potřeby být respektován jako rovnocenný člověk. Pokud se oba bratři naučí skutečně poslouchat jeden druhého stejně pozorně jako hudbu, dostává jednoduchá premisa mnohem větší emocionální hloubku.
