Sovětský svaz roku 1937 prochází vrcholem stalinských čistek. Dopisy nespravedlivě uvězněných lidí jsou ničeny, jeden z nich se však náhodou dostane k mladému místnímu prokurátorovi Alexandru Korněvovi. Ten věří, že narazil na porušení zákona, které lze napravit správným postupem.
Korněv se proto snaží setkat s vězněm a později míří až do Moskvy. Čím hlouběji vstupuje do systému, tím jasněji vidí, že problém není jedním excesem nebo několika zkorumpovanými úředníky.
Ideály proti mechanismu velké čistky
Sergej Loznica adaptuje prózu Georgije Demidova a sleduje člověka, který stále věří v instituci, jejíž skutečné fungování teprve poznává. Napětí nevzniká z akčních střetů, ale z postupného zavírání všech cest, které by v normálním právním systému měly vést k nápravě.
Dva prokurátoři tak pracují s tragickou ironií. Korněv postupuje svědomitě a podle pravidel, ale právě tato důvěra ho vede stále blíž k centru režimu, který pravidla používá jinak, než si mladý žalobce představoval.
