Jedni přijíždějí popřát babičce, druzí už mají v hlavě plán na její dům. V ukrajinské Rodině se oba typy příbuzných výborně doplňují — často jde o téhož člověka. Naďa slaví osmdesátiny a kolem ní se rozbíhá směs dárků, lichotek a nenápadných pokusů přechytračit ostatní. Nejostřejší vtip celé situace představuje syn, který matce přiveze náhrobek.
Vnučka přinese novou pohovku, syn dokonce náhrobní kámen. Snacha se mezitím zajímá o budoucí vlastnictví nemovitosti. Režisér Andrij Čerešňa nemusí vymýšlet složitou zápletku, protože samotný střet různých zájmů slibuje dost trapných a výbušných okamžiků. Je pozoruhodné, že největší nadhled si v tomto uspořádání drží právě žena, o jejíž osud se všichni údajně starají.
Co skutečně pohání konflikt
Film se přibližuje komedii mravů: smějeme se lidem, kteří nedokážou oddělit upřímnou náklonnost od zisku. Halina Kornějeva a Nazar Zadniprovskyj patří k hereckému souboru, který tento zvláštní rodinný obchod oživuje. Devadesát minut může stačit na přesný obraz situace, jejíž základ je srozumitelný i bez znalosti ukrajinského prostředí.
Zápletka má ještě jeden komický rozměr: vesnice příbuzenský boj sleduje jako veřejné představení. Kdo chce uspět, musí současně přesvědčit rodinu a zachovat si tvář před sousedy.
Příběh nestojí na tajemném dědictví ukrytém ve sklepě. Zajímavější je, že dům už všichni berou jako svou budoucí kořist, ačkoli jeho majitelka pořád žije. Venkovské sousedství sleduje souboj téměř jako společenskou zábavu; rodina si proto musí hlídat nejen peníze, ale i vlastní tvář. Právě tato kombinace malichernosti a veřejné ostudy dává komedii charakter.
