Dušanovi se po rozchodu rozpadne život a místo pomalého vyrovnávání se s vlastní situací hledá rychlý návod. Internet, semináře a motivační řečníci mu nabízejí přesně to, co chce slyšet: každý problém má jednoduché řešení, stačí změnit myšlení a chtít dostatečně silně. Satirická komedie Ovce žerou první sleduje, co se stane, když člověk začne podobné rady brát doslova.
Motivátoři prodávají jistotu ve chvíli, kdy je Dušan nejistý
Dušan nechce abstraktní osobní růst. Chce zpět přítelkyni a potřebuje věřit, že existuje přesný postup, který ho k cíli dovede. Právě proto se stává ideálním klientem lidí, kteří mají odpověď na každou otázku. Je zlomený a oni působí sebevědomě; on tápe a oni nabízejí systém. Humor vzniká z rozdílu mezi složitostí skutečného života a jednoduchostí jejich receptů.
Satira může být nejpřesnější tehdy, když neudělá z Dušana úplného hlupáka. Potřeba opory po rozchodu je pochopitelná a touha získat kontrolu nad chaosem také. Problém začíná ve chvíli, kdy seberozvoj přestane být nástrojem a stane se novou ideologií, podle níž lze každé selhání vysvětlit jako nedostatek vůle.
Za heslem o úspěchu zůstává obyčejný lidský problém
Režisér Jan Musil pracuje s prostředím osobních koučů a „bohů úspěchu“, které je samo o sobě vděčné pro karikaturu. Film ale může získat více, pokud ukáže i to, proč jsou tyto sliby přitažlivé. Dušan není jen oběť marketingu; aktivně chce věřit, že bolest lze přeměnit v plán a plán ve výsledek.
Nejbizarnější část jeho cesty proto může být jednoduchý cíl – začít žít poctivěji a přijmout, že ne všechno lze optimalizovat. Ovce žerou první může být komedií o manipulativním byznysu, ale pod tím i příběhem o člověku, který musí zjistit, že skutečná změna bývá pomalejší, méně efektní a bez garance úspěchu.
